13.08.2010 Mgr. Jana Uhlířová
Kýchání, svědivá kopřivka či otoky, v horším případě dokonce dušení s následným ohrožením života. Nepříjemné zdravotní komplikace mohou vyvolat alergie na mléko, intolerance laktózy, alergie na vejce či sóju, na ovoce a zeleninu, na maso a mořské plody, alergie na ořechy, celiakie a alergie na obilniny a další potravinové alergie.
Potravinové alergeny jsou přirozeně se vyskytující látky především bílkovinné povahy, způsobující u přecitlivělých jedinců nepřiměřenou reakci imunitního systému, která může vyústit až k anafylaktickému šoku.
V podstatě se jedná o „poruchu imunity“ kdy normálně neškodné látky fungují negativně – jako alergeny a jsou napadány imunologickou obranou organismu. Vlastní alergická reakce spočívá v tom, že imunitní systém reaguje tvorbou protilátek (bílkovin, které se specificky navazují na alergeny, a tak je deaktivují a vylučují z organismu).
Existují různé typy protilátek, jedna z nich, která vyvolává alergické reakce na potraviny, je označována jako imunoglobin E (IgE). Protilátka IgE se sama váže na alergeny a vyvolává alergickou odezvu.
Potravinové alergie jsou podmíněny geneticky, četnost jejich výskytu je u dospělé populace 2–4%, u dětí 6–8 %. Zásadní význam má skutečnost, že neexistuje účinná léčba. Jediným řešením, jak předejít klinickým projevům, je absolutní vyloučení konzumace potravin obsahujících i jen minimální (prahové) množství příslušného alergenu.
Mnoho lidí nazývá všechny nepříjemné reakce potravinářskými alergiemi nebo alergickými příznaky, ovšem v mnoha případech se jedná o intolerance nebo dokonce pouze o averze. Vlastní alergické reakce nastupují velmi rychle po požití potraviny, symptomy potravinové intolerance vznikají delší dobu a nezahrnují imunitní odezvy. Většinou se projevují nadýmáním, průjmem, anebo zácpou.
Příkladem potravinové intolerance je laktosová intolerance, kdy některým osobám chybí trávicí enzym laktosa, který štěpí mléčný cukr – laktosa. Nerozštěpená laktosa je pak v zažívacím traktu fermentována za vzniku nadýmání, bolesti a průjmů.
Alergie mohou vyvolat v podstatě všechny potraviny, v Evropě však bylo stanoveno 14 potravinových alergenů, které představují většinu potravinových rizik a z tohoto důvodu podléhají legislativnímu označování.
V současné době je nejčetnější alergie na proteiny vajec, které jsou obsaženy jak v bílku, tak i ve žloutku.
Další velmi častou alergií je alergie na proteiny kravského mléka, kterou trpí 3 % dětí do tří let věku. Nejvýznamnějším alergenem ze syrovátkových bílkovin je β-lactoglobulin, který je velmi odolný štěpení proteázami trávicího traktu, a proto může přecházet i do mateřského mléka. Alergii mohou vyvolat i další mléčné bílkoviny, kterými jsou bovinní sérový albumin (BSA) a kasein.
Obecně rozšířená a velice vysoká je i alergie na celer (3–10% v populaci s potravní alergií), navíc alergie na celer těsně souvisí s pylovou alergií.
Výskyt alergie na hořčici dosahuje 7% potravních alergií, u této alergie však velmi záleží na konkrétní geografické oblasti a s tím související skladbě jídelníčku.
Mezi ostatní rizikové potraviny patří ryby, měkkýši a korýši, ořechy a buráky, kořenová zelenina, křen, zelí, ředkvičky, kapusta, ovoce (jahody, banány), lepek, kakao, sýry, červené víno a řada koření a některé pikantní omáčky.
Problematické potraviny:
Naštěstí je průběh alergických reakcí vyvolaných potravinami relativně mírný, ale ve výjimečných a zřídkavých případech může být fatální. V současné době neexistuje lék na potravinové alergie, jedinou možností pro postižení pacienty je vyhnout se potravinám, které alergeny obsahují.
V roce 2005 v České republice vstoupila v platnost Vyhláška č. 113/2005 Sb., novelizovaná Vyhláškou č. 101/2007 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, která vznikla na podkladě legislativy Evropské Unie. Podle této vyhlášky jsou výrobci potravin povinni uvádět na obalech přítomnost alergenních složek v potravinách a týká se to i užívaných přísad. Výjimku tvoří oxid siřičitý, který nemusí být deklarován, pokud jeho koncentrace je nižší než 10 mg/kg.
30.06.2010 | Se zavedením umělých náhrad mateřského mléka vyrobených z mléka kravského začal vzrůstat i počet alergických reakcí na cizorodé bílkoviny kravského mléka.
14.06.2013 | Různé druhy alergií postihují až 30 % lidí. Mezi nejvíce rozšířené patří alergie potravinové. Protože jejich kompletní výčet by byl nekonečný, zaměříme se na ty nejčastější - alergie na mléko, vejce a ořechy.
08.11.2013 | Čeští veterináři odhalili v zásilce 20,5 tuny brazilských kuřecích prsou nadlimitní množství antibiotika doxycyklinu.
Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.